Vždycky jsem si přála nějakého mazlíčka. Bohužel, u našich tomu nebylo přáno, a tak jsem se těšila, že si jednoho dne pořídím chlupáče sama. Vzhledem k tomu, že mám malý byt bez zahrady a žiju sama, pes nepřicházel v úvahu. A tak jsem hledala samostatnou kočku, která by povahou vyhovovala mému aktuálnímu životu. Kočka sibiřská se zdála naprosto perfektní i díky své, tak trochu psí povaze. Jaká náhoda, že je přímo v mém městě chová zrovna maminka první přítelkyně mého bratra.
Slovo dalo slovo a o několik měsíců později jsem si domů vezla svoje první koťátko. Tím jsem odstartovala naprosto novou éru plnou chlupů, škrábanců a radostí.
