Zobrazují se příspěvky se štítkemMá mě rád nemá mě rád. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMá mě rád nemá mě rád. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 6. října 2019

Panoptikum randění

Na konci loňského roku mi jedna z mých kolegyň dle speciálního horoskopu a numerologie prorokovala, že letošek bude plný nápadníků včetně toho jednoho, ze kterého si sednu na zadek. Inu, měla pravdu. Letošní rok je skutečně plný dychtivých nápadníků. Bohužel je to ale zatím asi stejná kvalita, jako nakupování ovoce v Bille. Přinesete si to domů a vypadá to vážně dobře, ale za dva dny to můžete plné plísně vyhodit. 

A tak se ze mne stal skoro odborník na všemožné druhy hodně špatných dostaveníček. Když už nic jiného, alespoň těmito historkami pokaždé stoprocentně pobavím všechny svoje kamarády. Ostatně umět se zasmát sama sobě je jedna z mých nejlepších vlastností!

Poněkud kontroverznější článek. Na druhou stranu, kdo by se o takové zážitky nepodělil? 


čtvrtek 18. října 2018

Rande? Ne, děkuji, dám si víno.

Kdyby mi před pár lety někdo řekl, že najít v 25 letech zodpovědného chlapa tak nějak alespoň trochu podle představ bude tak složité, asi bych se mu vysmála. A smála bych se tak dlouho, dokud bych nepadala ze židle, protože to pro mne bylo vždycky něco nepředstavitelného. Vždyť někoho potkat je TAK jednoduché.

No a ono hovno…


sobota 5. května 2018

Hynku! Viléme! Jarmilo! Co Vám mám sakra říct?

Květen pro mne vždycky byl měsícem svátku zamilovaných. Toho pravého, ne té trapné únorové importované náhražky. Ale letošní květen je po dlouhých letech poněkud smutnější - jsem na něj sama. Bohužel, i takové věci jako rozchody se stávají a je pak potřeba se v životě posunout dál. Ponechat si krásné vzpomínky a otevřít novou kapitolu budoucnosti. Po dlouhých debatách s kamarádkami a spoustě dvojek vína mi došlo, že tahle nová kapitola ale obnáší jeden zásadní problém, se kterým si nevím rady. I když, díky tomu, že mé flirtovací schopnosti jsou dávno za zenitem, tak nad tím ještě dlouho nebudu muset přemýšlet. Ale i tak..  Co se vlastně říká na prvním rande v podstatě cizímu člověku?


středa 29. listopadu 2017

Dear Future Husband...

Relativně nedávno jsem se dostala do nepříjemné, nicméně v životě běžné situace. Partnerská krize prostě jednou zákonitě přijít musí, zvláště tehdy, pokud jste právě prodělali nějaké životně důležité změny a pětileté výročí Vám klepe na dveře. Dlouho jsem váhala, nakolik tohle ventilovat na veřejnost tak, abych neprozradila snad příliš a nedělala z toho přefouklou bublinu. Nakonec jsem to vzala jako takovou terapii psaním pro sebe a možné tipy a rady všem přítomným pánům (nejenom), kteří si třeba také myslí, že je ve vztahu nemůže nic překvapit. 

Varování: článek je pro vypíchnutí některých věcí v některých ohledech trochu přehnaný a proto třeba v polovině ohledů vůbec není z mých osobních zkušeností. 



středa 2. srpna 2017

Stěhování do společného

Trvalo to 4 roky snění, z čehož jsem poslední 2 roky pomalu obrečela každou kolaudaci, na které jsem byla, a nejednu konverzaci o společném bydlení párů, které spolu byly sotva pár měsíců. Bylo to takové malé utrpení, se v čím dál starším věku doma smiřovat s věcmi, se kterými jsem absolutně nesouhlasila a nemohla si je udělat po svém. A přeci jenom, když Vám někdo ve věku 20+ řekne, ať jste v pátek doma do půlnoci... Každopádně třikrát sláva a na tisíckrát hurá, společné bydlení je tu!


neděle 24. dubna 2016

O zaručených radách v sexu

Každý to dělá, každý o tom přemýšlí a kdo ne, tak ať se pod tou velkou lží propadne. Napadlo Vás někdy, jak moc nás ženy ovlivňují články o stoprocentních radách, jak mít lepší sex a jak ze sebe udělat orální bohyni? Někdo je nečte, někdo jen zběžně pro zajímavost, někdo je přímo hltá. Dřív jsem je otevírala nový Cosmopolitan prvně právě na těchto článcích, postupem času jsem od nich se zkušenostmi z reality upouštěla víc a víc. 


sobota 5. prosince 2015

Demo verze společného bydlení

Máme s přítelem velice harmonický vztah plný italské vášně, a proto spolu raději nebydlíme. Kecám, rádi bychom, ale nějak to nevychází... A tak, když rodiče odletěli na 3 týdny do Austrálie, vyzkoušeli jsme si zda se ve společné domácnosti navzájem nesežereme. Jak to dopadlo? 

úterý 10. listopadu 2015

Růžový slon neb Chobot nahoru!

Normálně bych si zážitky z nakupování erotických pomůcek nechala pro sebe. Nicméně tento obchod mne absolutně dostal nejen svým sortimentem, ale i veselým přístupem a stylem zaslaného balíčku. Nemohu tak jinak, než se o to podělit :) 

neděle 25. října 2015

Tinder - seznamka nebo sex?

Tinder vidím poslední dobou snad všude. Mají ho mí spolužáci a zabíjí tím čas na nudných hodinách. Kamarád, který se roky snažil někoho najít, ho využívá a nemůže si to vynachválit. Nedalo mi to a i přes to, že jsem velmi šťastně zadaná, jsem to pojala jako výzkum a Tinder si také stáhla. Co všechno tam na mě čekalo? 

úterý 25. srpna 2015

Když chodíte s hokejistou...

Odjakživa jsem hokeji fandila. Každoroční MS jsem poctivě trávila u televize, většinou s taťkou po boku a máminým "Kdy už to proboha skončí?" z kuchyně. A tak když si mě jedna taková hokejka začala nadbíhat, byla jsem v sedmém nebi. Nemám doma zrovna Voráčka, Jágra nebo dokonalého Plekance; ale je to pořád kus chlapa. Svalnatého, zjizveného, prostě sexy. Není pyšnějšího pocitu než ho vidět na ledě, když vstřelí branku. Ale je to občas taky pořádný pytel pocuchaných nervů. Co to tedy všechno obnáší? 

čtvrtek 13. srpna 2015

A už před sebou prdíte?

Když jsem prožívala svoji první lásku, jeho tatínek se nás jednou zeptal, zda už před sebou prdíme. Že prý teprve potom je to opravdový vztah a důkaz toho, že jsme našli toho pravého. Tenkrát jsme se tomu hlasitě smáli. První prd vyšel paradoxně ze mě, při jednom ze záchvatů smíchu, a já se v první moment cítila neuvěřitelně trapně. Nicméně byl oslaven coby Hurá, budeme spolu navždycky... 


čtvrtek 6. srpna 2015

A pak přišel striptér...

Středa - je ho tam třeba. Tak jsme s holkama nelenily a vyrazily do Pardubic na dámskou jízdu v baru Patapuf. Za vstup jsme vyplázly dvě stovky a byly vpuštěny do hříšného doupěte. Spíš do kurníku, jak to tam později vypadalo. Všechny ženský kvokaly o sto šest, až z toho jednomu hučelo v hlavě. Po dobu trvání dámské jízdy (3 hodiny) jsme měly všechny drinky zadarmo. To se rozumí, že za chvíli se před námi hromadily hned řady pestrobarevných a většinou vodkou naplněných sklenic. Večer provázela hlasitá hudba, soutěže a barmani ve stylu pobřežní hlídky. 

A pak přišel striptér...