Cirkus jménem volby

Rok se s rokem sešel a proběhly další volby, tentokrát ty parlamentní. A asi ty nejdramatičtější a po hodně dlouhé době se účast vyšplhala na rekordní čísla. I letos jsem volbám přisedala jako člen volební komise. A i letos bylo o zábavu postaráno. 

Jak takové volby vypadají z pohledu člena komise? A s čím vším jsme se z ty dva dny setkali? 

Krůta s hořčicovou omáčkou

Nedělní obědy u nás doma slibovaly vždycky něco víc. Od rána se z trouby linula vůně pečeného masa a my s tátou jen hodiny mlsně chodili kolem a pořád dokola se ptali, kdy že už to bude hotové. Poprvé v novém bytě se mi po takovém větším vaření zastesklo. A poprvé jsem tak svedla boj sama se sebou, že krůta po hodině a půl ještě bude tuhá...

Knižní září 2017

Září stojí za prd. Aspoň já to tak pociťuji. Plácám se od jednoho k druhému, do práce si chodím vyklidnit hlavu a kvůli prudkému nedostatku sluníčka razantně klesá i moje nálada. Jaká souhra náhod, že ani ty dvě knížky, které jsem za září přečetla, nestály za moc. Snad poprvé se mi jejich výběr vůbec nepovedl a já měla co dělat, abych se donutila je dočíst... 

Tento měsíc pro Vás mám Pražský hřbitov od Umberta Eca a román Dívka, již jsi tu zanechal od Jojo Moyes.

Úniková hra: Pandemic Room

Na to, kolik únikových her jsem již absolvovala, bylo s podivem, že žádná z nich nebyla z mého rodného města. A přitom k domovu míří většina prvních kroků. Po hodně dlouhé době jsem měla konečně příležitost to napravit - tentokrát při využití dárku k tátovým narozeninám, tedy ukázat svým rodičům nové způsoby zábavy v prostředí hradecké Pandemic Room.