The Color Run - Nejšťastnějších 5 kilometrů na Zemi

Jako absolutní běžecký antitalent jsem se letos poněkud nedobrovolně (formou části rozlučky se svobodou) zúčastnila svého prvního běžeckého závodu v životě. The Color Run není ve své podstatě tak úplně závod, jelikož se nehraje na pořadí nebo na čas, ale i tak se těch 5 kilometrů (ze kterých jsem uběhla jenom 2 a půl, zbytek se šlo pěšky) prostě počítá! :) 

#happiest5k

Pro ty z Vás, kteří jste o Color Runu nikdy neslyšeli, jedná se o zcela jedinečný barevný závod. Jeho cíl je prostý - oslavuje zdraví, pohodu, sdílenou radost a velkou spoustu zábavy. Absolutně tu nehraje roli Váš výkon. Celých 5 kilometrů jsou účastníci průběžně zasypáváni nejrůznějšími práškovými barvami, jimiž se mohou vzájemně zmazat ještě před začátkem závodu. 

"Color Run je o pozitivní energii, ale díky 5 kilometrovému běhu také propaguje zdravý životní styl. Přes 60% účastníků běží 5 kilometrů poprvé a tím se seznamují s možností, jak zlepšit své zdraví a kondici pravidelným běháním. ´Říká se mu Nejšťastnějších 5 kilometrů na Zemi, protože spojuje přátele a rodiny v jedinečném, zdravém a zábavném prostředí´ vysvětluje Travis Snyder, zakladatel. Stovky tisíc účastníků doběhly do cílové pásky, a i díky nim se tento název ujal. Barevní běžci se liší svou motivací, věkem i kondicí. Díky absenci časomíry a rozhodčích je závod vhodný pro všechny věkové kategorie, od nováčků po profesionální atlety. Někdo běží pro zábavu, někdo pro lásku - The Color Run už zažil nejméně deset žádostí o ruku a jednu svatbu." (https://www.thecolorrun.cz/beh/). 

A teď k osobnímu popisu celé akce. Vše začalo registrací našeho týmu. Bylo nám poté řečeno, že přijde startovací balíček/ popř. že je k vyzvednutí v Praze. Vzhledem k tomu, že jsme to dělaly na tajňačku pro naši budoucí nevěstu, tak nám realizátoři udělali trochu čáru přes rozpočet. Pro vyzvednutí balíčků celého týmu jedním člověkem byla potřeba fotokopie občanského průkazu a plná moc od všech účastníků. Konečně se nám hodily ty roky falšování podpisu rodičů na střední škole... Nicméně celý balíček byl fakt pěkně vyvedený. Obsahoval samozřejmě startovací číslo, dále pak bílé triko s logem Color Runu,  modrou čelenku také s logem, jeden balíček s barvou a dvě tetování (jedno s logem a druhé byl velký stříbrný nápis HAPPY - který jsem si pro sychr schovala na někdy jindy, protože je fakt pěkný). 

Při příjezdu do Holešovic už všude vládla neskutečně šťastná a veselá atmosféra. Všichni byli oblečeni v bílém tričku a vesele po sobě házeli všemi možnými barvami. S naší rozlučkovou partou jsme tak nelenily, převlékly se, odevzdaly věci do šatny a hurá se také nabarvit! Celému davu vévodilo pódium s moderátory a zábavným programem. Průběžně třikrát vystřelily práškové barvy i z děl, která byla nainstalována v areálu. Tady už bylo první zklamání, kdy děla byla umístěna vesměs jenom vzaději po krajích a myslím, že jedno uprostřed. Čili pokud jste stáli někde mimo, byli jste bez šance. To nás poněkud zklamalo. Jelikož jsme si ale barvičky mohly přikoupit, tak jsme to moc neřešily a vesele po sebe metaly barvy hlava nehlava :) 

V 15:45 byl vyhlášen první start. Průběžně pouštěly skupinky běžců v intervalu 3 minut. Celé natěšené jsme se pozvolna šinuly k vlajkám s nápisem start..... kde jsme k obrovskému překvapení a později k obrovskému zpruzení zjistily, že start začíná až o půl kilometru dál. Takže jsme si hezky počkaly ve frontě, zběsile hlídaly čas, jelikož nám po 18 hodině jel vlak do Hradce a nemohly se dočkat až vyběhneme. Z počátku jsem z toho měla docela hrůzu, ale přes veškerou veselou atmosféru a vzduchem nabitým čirým štěstím jsem na nějaké strachy z běhu zapomněla. A ke svému vlastnímu překvapení jsem dokonce běžela první úsek celý, až poté jsem začala pozvolna polevovat a ke konci už jsme spíše šly pěšky. Nicméně se prostě počítá, že jsem polovinu závodu běžela! A to za mě naprostá senzace! :) 

V průběhu závodu nás čekaly barvící zóny, kde byli umístěni zkušení ostřelovači a zasypávali nás ještě větší mírou barev. Bylo to naprosto senzační! I když mne osobně mockrát nestrefili, myslím, že na taková kvanta lidí jich mohlo být více. Ale když už nás strefili, klidně i do hlavy, byl to malý výbuch radosti - byť následovaný zběsilým kašláním v případě, že jsme nějakým omylem zapomněly zavřít pusu. Nejlepší byla zelená zóna, která byla umístěna na nábřeží a zelená barva vesele poletovala vzduchem. V kombinaci s místním lesíkem to mělo neuvěřitelnou atmosféru čerstvě posekané trávy, prostě to vypadalo skvěle :) Někde u konce závodu nás předjela sanita a začala rozdávat malé vody zadarmo. Dar z nebes! Druhá a poslední chyba organizátorů, vedle děl s barvami. Cestou byly pouze dva stánky s občerstvením, kde byly přímo neuvěřitelné fronty. Nemluvě o tom, že jen málokdo z nás měl u sebe při běhu peníze, že jo. Takže díky komukoliv, kdo měl tento senzační sanitkový záchranný nápad - byť voda těsně po nás došla. 

Poslední etapou byly schody a krátká cílová rovinka. A také malá banda organizátorů, pobízející nás k poslednímu výkonu a jeden, který strašil, že jsme teprve v půlce. I přes poměrně teplé počasí, barvy v uších, v nosu a obecně ve všech možných dutinách a nedutinách, s jazykem pomalu na chodníku (alespoň u mne) byl pocit medaile na krku povznášející. Měla jsem z toho neuvěřitelnou radost, že jsem vůbec zvládla běžet víc jak mé dosavadní maximum 500 metrů. Jsem lama, já vím... 

Celá akce tak byla prostě nezapomenutelná. Nikdy jsem na žádné hromadné akci plné tisíci lidí nezažila tak šťastnou a radostnou atmosféru, a to se přitom jednalo o sport. Začínám tak vážně uvažovat o účasti na dalším Color Runu, konkrétně v září právě u nás v Hradci Králové. A kdo to nezkusil, tak by měl!!! :) 

PS: Obrovské díky holkám, se kterými jsme měly nezapomenutelnou rozlučku pro naši krásnou nevěstu, ale také za možnost absolvovat tento, pro mne dosud nevídaný i obávaný závod, na který bych se sama rozhodně nepřihlásila :)