Tenerife - šestý světadíl a španělský ráj 2/2

Po krátkém představení Tenerife jako takového, především jeho jižní části, Vám přináším druhé a poslední pokračování mého malého průvodce. Tentokrát se s Vámi podělím o tipy na výlety, které Vám rozhodně nesmí uniknout!!

Tenerife - šestý světadíl a španělský ráj 1/2

Ne, nezbláznila jsem se – Tenerife, jednomu z Kanárských ostrovů, se historicky skutečně říkalo šestý světadíl. I já měla několikrát s rodiči příležitost objevovat jeho neskutečná zákoutí. Letos jsem se na ostrov po 8 letech vrátila na krátkou 10denní dovolenou s přítelem. A i když jsem tam byla jako malá holka asi 12x, Tenerife mne nezklamalo a opět jsem si z něj sedla na zadek.

Pro ty z Vás, kteří o Kanárských ostrovech ještě neslyšeli nebo slyšeli, ale nezavítali; jsem si připravila malého průvodce, ideálního pro 10 dní právě na Tenerife. A věřte mi, že ten je z těch ostrovů skutečnou perlou a nejlepší možnou volbou! Abych Vás ještě více namlsala, celoročně se teplota drží kolem 26° (rozuměj pocitově tak 32° s příjemným solí provoněným vánkem), oproti čemuž stojí 21° oceán, který Vás velice příjemně zchladí (první kroky jsou šoky, ale pak si zvyknete), navíc zde velice, ale velice minimálně prší. 


Vzhledem k tomu, že původní verze článku měla asi tak deset kilometrů, rozhodla jsem se ho rozdělit na dvě části. V této první Vám představím obecné věci (letenky, ubytování, automobil) a přinesu trochu z jižní části ostrova, která je turisticky velice oblíbená. Ve druhém článku, který na své publikování nebude dlouho čekat, Vám pak představím tipy na výlety, jež rozhodně nesmíte vynechat!

První měsíc sou(lo)žití aneb Ještě jsme se nezabili

Není to tak dávno, co jsem psala o stěhování do společného hnízda s přítelem (článek ZDE). Na tento velký životní krok jsem se těšila jako malá holka a zároveň se ho hrozně bála. Především proto, že mi každý říkal, jak se první týdny a měsíce budeme do krve hádat a jeden z našich společných přátel nám dokonce prorokoval rozchod (to máme ale fajn kamarády, že?). První měsíc je úspěšně za námi a víte co? Nejen, že jsme se nerozešli, ale dokonce ani jeden z nás nedostal flastr za vraždu v afektu kvůli pohozeným ponožkám na zemi. A mezi námi, to už něco znamená...

Brýle jsou na Facebooku!

Nejsem sice žádná hvězda v oblasti blogování. Kolikrát jsem přátelům říkala, že psaní mne prostě jenom baví a blog je můj malý koníček. Abych o něm rozšířila povědomí někam dál, to mne nikdy nenapadlo. A přece se tak stalo, existuju na sociální síti!

 

Vedlo k tomu hned několik důvodů. Na jednu stranu velice narcisticky přiznávám, že mi několik přátel mých přátel (takže nikoliv pouze mí přátelé, kteří mne na společných akcích dokonce nutili jeden článek číst, několikrát...), že je to nejen bavilo, ale že umím chytlavě psát. Což samozřejmě velice potěší. Když se pak můj blog shodou náhod kvůli recenzním na únikové hry dostal i mezi Danovy kamarády, kteří ho taktéž kladně zhodnotili, díky čemuž si ho konečně přečetl i Daniel sám; tak z toho jsem měla také radost. Od určité doby se mne různí lidé ptali, jestli se tahle akce někdy stane, že by ho mohli sledovat z prostředí Facebooku a nemuseli vůbec používat Blogger jako takový. Já tomu zas tolik nakloněná nebyla, protože znám spousty zlých jazyků, co nechodí pro pomluvu daleko - a blog je pro mne forma relaxace, o kterou bych už nechtěla přijít. Definitivně toto dilema rozsekl překvapivě přítel po tom, co se dozvěděl, že mi moje stránky vydělávají - sice po setinách haléře a od loňského listopadu je to tak sotva pár desítek korun, ale stejně. Podporoval mne, abych neváhala a alespoň to zkusila.

 

A tak se to stalo, Brýle dostaly svoji první vachrlatou facebookovou formu, kde Vás budu informovat o nových či chystaných článcích. Uvidíme, na kolik to bude fungovat a jestli to mne samotnou třeba neposune dál v inspiraci díky Vašim názorům.

 

Budu tedy velice ráda za každý palec nahoru, který mi ZDE udělíte!!! :)

Knižní srpen 2017

Léto knihám přeje a dovolená zvlášť! I přes postup v práci a starostmi se stěhováním se mi tak povedlo přečíst kdysi běžnou trojici knih. A vůbec nechápu, jak je možné, že mám čím dál tím míň času, když mě čtení tak hrozně baví a uklidňuje...

Za srpen Vám tak mohu představit Okamžiky štěstí od Patrika Hartla, Dítě Bridget Jonesové od Helen Fieldingové a Továrnu na sny dle blogu Anie Songe.