Mimoni jsou teď všude!

Neznám nikoho, kdo by si nezamiloval tyhle žluté všemi jazyky žvatlající fazolky s očima. Známe je z filmů Despicable Me (v překladu Já padouch), letos se díky obrovskému ohlasu dočkali vlastního spin-offu.

Následující článek může obsahovat spoilery. 

Když jsem poprvé viděla film Despicable Me, tahle malá stvoření mne dostávala do kolen a bez rozmyslu jsem to považovala za dosud nejlepší animovaný film, jaký jsem kdy viděla. A i když jeho pokračování mne již tolik nenadchlo, na vlastní film Mimoňů jsem se nehorázně těšila. Tato žlutá horečka zasáhla mnoho mých vrstevníků, nedbaje na fakt, že jako animovaný film je předně myšlen pro dětské diváky. 

Po vydání prvních trailerů jsem viděla mimoně naprosto všude - na internetu se prodávali jejich trička, hrnky, tužky, plyšáci a kdo ví, co ještě. V podstatě naprosto všechno. Na konci června den D konečně nadešel, Mimoni vtrhli do českých kin. Všichni jsme očekávali bezprostřední senzaci, která se vyšplhá na nejvyšší příčky hodnocení ČSFD a bude bezpochyby jedním z nejvýdělečnějších filmů.

Nyní bych chtěla varovat všechny, kteří ještě Mimoně neviděli a s nadšením se na ně chystají - přestaňte číst teď hned. 

Z úvodních trailerů jsem byla nadšená, a nebyla jsem sama. Těšili jsme se jako malí, že když dokáží nabít tříminutový trailer tak, že se člověk celou dobu směje; film bude určitě přímo vražedně komický. Koupili jsme si na jeden večer lístky, obrnili se popcornem s obrázkem mimoňů, pitím s obrázkem mimoňů, já si oblékla své mimoní tílko (že na mne bude nahlíženo jako na 13letou puberťačku jsem úplně nedomyslela) a šlo se. 

Film začal. Už jen prvotní zklamání, že se v kinech hraje pouze dabovaná verze mne neuvěřitelně iritovala, jelikož jsem zastáncem originálního znění. A i když se česky moc nemluvilo, i tak mne to štvalo. První minuty shrnuje hned úvod každého z trailerů. Tam jsme se ale všichni smáli jak zjednaní, i když jsme to už dobře znali. Jak film pokračoval, na humoru vlažně ubývalo a nám všem začalo pozvolna docházet, že do všech těch trailerů nacpali opravdu jen to nejlepší. A tak jsme se občas jen tak pochechtávali, ale že bychom ze sálu odcházeli se slzami v očích od bujarého smíchu se říct nedá. Což bylo jak pro mne, tak pro mé společníky obrovským zklamáním. Některé momenty byly opravdu skvělé, ale početně jich nebylo víc, než přečkávání odehrávaného děje celého filmu a některých až přehnaných momentů hlavní padoušské hrdinky Scarlett. Chápu, že se asi nedá udělat takto dlouhý film založený pouze na mimoních, ale přítomnost lidských bytostí a jejich problémů, především již zmíněné Scarlett, byla spíše přebytečná, než vtipná. 

Nicméně Dave, Kevin, Bob a jejich početná mimoní rodina pobaví alespoň trochu určitě každého. I já si dovolím říct, že až se to dostane na internet či na nosiče, určitě si to ještě nejednou doma s chutí přehraji. Bohužel jsme ale pravděpodobně všichni, poctivě namlsaní předběžnými ukázkami, čekali mnohem více, než bylo zdrávo.