Pokaždé, když čtu v novinách kulturní rubriku, narazím na nějakou tu výstavu, besedu, posezení, autorské čtení a další kulturní zážitky.... a pak tam ve finále nikdy nejdu. Načež sama sebe haním, jaký jsem to kulturní zabedněnec a že se pak nemám ve společnosti čím blýsknout. Úplně nevím, zda jde možné prohlásit Deníček moderního fotra za kvalitní literární dílo, potažmo hodnotný kulturní zážitek. V absolutně literárním pojetí, samozřejmě, že se nad tím bavíme celá široká rodina a známí je myslím jasné. Beseda s Dominikem Landsmanem prostě stála za to!
V očekávání davu lidí jsme s tatínkem, oba dva správně natěšení na tu dávku sarkastického humoru, vyrazili o půl hodiny dřív. Jaký to pak byl šok, když jsme tam dvacet minut před začátkem byli jediní. Díkybohu pak přišlo docela dost lidí, dejme tomu plus mínus pětadvacet. Tolik nás nechodilo ani na přednášky z matematiky, takže se to dá považovat za obrovský úspěch. Navíc přišla jedna opravdu jako starší paní, už taková vetchá babička - což bych na takové besedě absolutně nečekala.
Celí natěšení jsme čekali, co si na nás Dominik nachystal. Že třeba bude sám vyprávět, bude mít připravenou nějakou pevnou linku, bude promítat vtipné fotky s komentářem... Neměl připraveného vůbec nic, ale nakonec to bylo vlastně super. Průvodní povídání, že se za chvíli určitě začne opakovat, protože málokdo se ho na něco ptá, mohl za chvíli hodit za hlavu. Hodinu a půl jsme na něj dokázali pálit nejrůznější otázky ohledně Čeňka, jeho životu na mateřské dovolené a jaké to je. Jeho odpovědi vždycky hrozně pobavily právě díky jeho dost charakteristickému humoru. V očích ryzího Hradečáka to byl na Pardubáka docela řízek. Umírali jsme smíchy při povídání o nutkání dávení při vyprazdňování pokakaného nočníku; či o "tvrdém" návratu do reality, kdy Čeněk je ve školce a Dominik je zpět v práci - v takové, kde pracuje z domu, čili život mezi 4 zdmi úspěšně pokračuje. Dosti specifické téma pak byly výhry, ať už literární či bloggerské - kdy Deníček moderního fotra vždy předehnalo Kafe a cigárko Marie Doležalové. Mimo Bloggera roku, jelikož Kafe a cigárko vyhrálo Bloggerku roku. Navíc Dominika nikdo nepřizval na účast ve Stardance. Netřeba dodávat, že celá beseda se nesla v pohodovém humorném duchu.
Mimo jiné jsme se také dozvěděli i to, že se Dominik chystá napsat další humorné knihy, byť už bez souvislosti s Moderním fotrem; že má titul inženýra ekonomie; či že právě o fenoménu jménem Moderní fotr bude natočen film. S Jirkou Mádlem v hlavní roli. Naprosto jsem chápala ten samolibý úsměv - já bych si taky skákala, kdyby mne hrál Jirka Mádl.
Celá beseda vlastně skončila asi hlavně proto, že potřeboval čůrat. Beze srandy. Na druhou stranu skončila hřejivým citátkem takzvaných sluníčkových matek "Mateřská je požehnání, je to pohlazení po duši".
A jako příjemný bonus na konec jsem si domů odnesla podepsanou knížku. Trochu zklamaná, že k věnování a podpisu nebyl připsán nějaký ten vtipný bonmot, ale což :)
Žádné komentáře:
Okomentovat