Novoroční předsevzetí - vsaďme se, která z nich zase nedopadnou...

Nový rok už tak nějak sám o sobě v nejednom z nás vzbuzuje potřebu začít nanovo, něco dokázat, zvládnout to, co jsme vždycky chtěli. Já osobně na novoroční předsevzetí nikdy moc nevěřila, nemám tak silnou vůli, abych je všechny zvládla. Nicméně to neznamená, že si jich pár nemůžu každý rok nařídit. A jako každý rok, tentokrát se fakt budu snažit dodržet alespoň dvě! 

1. Zhubnu aspoň 4 kila! Tedy předsevzetí, které si poslední roky dávám neustále. Loni to do léta sice šlo, nicméně s blížící se zimou se vůle vytrácela. Letos se však hodlám skutečně hecnout. To by bylo, abych to nedala. Máme doma běžící pás, do nového mobilu jsem si opět stáhla Runtastic Six Pack App a můj přítel je sportovec. Jedna z těchto věcí mne k tomu prostě dokopat musí. Po letošním zděšení, že loni jsem po Vánocích vážila taky 56 kilo, takže jsem se po roce nikam nehnula, mne šokuje. A ještě víc ten pohled na mé okrasné tukové prstence...
   
2. Udělám něco pro svá záda! Je to asi tak dva roky, co jsem si na dovolené patrně skřípla nějaký nerv v levé části zad. Od té doby, když si pravidelně nezajdu na masáž, prožívám takové malé infarkty, kdy mi bolest vystřeluje do prsou tak, že mi takřka paralyzuje levou část těla. Je to fakt moc příjemný. Myslela jsem si, že po roce masáží se to vytratí, a pak jsem na ně přestala chodit. Jenže se to vrátilo. A já už fakt nevím co s tím dělat...
   
3. Budu pít méně kávy! To je naprostý nováček v sérii předsevzetí. Poslední dobou mi totiž neustále někdo říká, že jedno denně je až až. Je tedy pravda, že nějaké dny kdy jsem sama doma a neučím se, si to kafe odpustím. Jindy jsem však schopná dát dvě tři denně. Ta nejtěžší část na tom všem však bude to, že jsem od své skoro tchyně dostala k Vánocům nádherný a taky obrovský hrnek. Odhaduji ho tak na půl litr a víc. Z toho se prostě pije jedna báseň. Nemluvě o tom, když máte dvě zaměstnání a jedno Vás vyšťavuje víc než druhé. No ale pokusím se to omezit.
   
4. Budu svědomitější! Poslední dobou totiž dělám všechno důležité na poslední chvíli. Ve škole to pak není žádná sláva, když chodím na zkoušky už předem s vědomím, že to spíš nevyjde, jelikož jsem nějakému učení zas tolik nedala. Takže konec lenošení, Janičko.
   
5. Nebudu taková mrňavá protiva! Což je bohužel vlastnost, kterou jsem podědila patrně po mamince či babičce. Já se totiž dokážu urazit i kvůli té nejhloupější pitomosti a doslova dělám z komára velblouda. Takže se pak zvládnu pohádat o věcech, o které by se normální člověk snad ani nezajímal. Nemluvě o tom, že jsem ještě takový ten tichý typ, který - pokud na něj někdo přímo nenadává - se uzavře a místo hádání jenom ledově mlčí. A to je snad ještě horší...
   
6. Překonám se u tyče! A to mne vlastně i baví :) i když je pravda, že bych potřebovala trénovat víckrát než jen jednou týdně, ale tady v Hradci jsou ty možnosti poněkud omezené. Co vím, tak má tyče jen jedno fitko a jako na potvoru je to zrovna to nejdražší, kam chodí vesměs samí kulturisté. Takže kdyby tam viděli mě tak by asi koukali. A abych si tyč pořídila domů, tak na to tady nemáme zrovna místo, bohužel. 

A to je asi tak všechno. Pět. To není zas tolik. Když se budu snažit, mohla bych aspoň některá z nich konečně pokořit. Nejtěžší na tom bude však to, že mi chybí motivace. Udělat něco pro sebe nebo se prostě jenom kousnout mi vydrží sotva pár týdnů. Takže uvidíme, jak silná vůle bude tentokrát :)