Jak to vypadá, když se poledancerky soustředí

Když jsem doma před půl rokem poprvé řekla, že se pojedu s tyčařkami na víkend soustředit, všichni se na mě koukali jako na blázna. Co tam jako budete dělat? A už jsem zase v půlce případů viděla v očích absolutní pochybnosti o mém nejmilovanějším hobby. Zkraje dubna jsem se zúčastnila podruhé, protože jsem z toho byla naprosto nadšená. Jak to tedy vypadá, když se banda holek od tyče jede soustředit? 

Posed sekretářky

To se prostě jednou tak v pátek odpoledne seberete a vyrazíte s kamarádkami do Horní Jelení na rekreační zařízení Radost. Což je, pro představu, v podstatě takový skautský tábor. Nicméně má poměrně velký sál a dvě rozsáhlejší chodby, kam se dají namontovat tyče a kruhy. Na víkend dobrý. 

Po příjezdu nás čekala první flexi hodina s hostem INTIMATE studia - Janem Nikodýmem. Ten nám na jaře již podruhé ukázal zcela nové rozměry protahování se, i když jeho hodina připomínala spíše divadelní improvizaci pro stmelení party. Nicméně na rozhýbání a zjištění o různých nových flexi polohách a pozicích bylo v každém případě přínosem. Po společné hodině a půl následovala večeře, rozdělení do skupinek a volná zábava. Kterou polovina z holek využila akorát tak dvoudeckou vína, horkou sprchou a honem do postele. Vloni naše lektorky totiž nenapadlo nic lepšího, než pro ten pravý pocit skautíka uspořádat bojovku a kolem jedné ráno nás tak všechny vyhnat z postelí do místního lesíka. Díkybohu, že letos celý víkend propršelo, nekonala se tak ani ranní rozcvička v 7, ještě před snídaní. 

Pole Double

V sobotu už začíná přituhovat. Celý den totiž jenom makáme a pauzy máme akorát na jídlo, popřípadě zaslouženou odměnu v podobě kávy. Ale je to fantastický, o tom žádná :) Během dvou dnů nás čekaly následující lekce - pole dance solo, pole dance double, aerial hoop, aerial hoop choreo, acro yoga, dance, flexi. Ano, skutečně se celý víkend nešplháme jenom po tyčích, v tomhle je nabídka Intimate studia skutečně rozmanitá. 

Největší exotikou je tak pro nás lekce aerial hoop, tedy kruhů. Ty jsou totiž dostupné pouze v pardubickém studiu, my v Hradci si hold musíme vystačit pouze a jenom s tyčemi. Což je docela škoda, protože kdybych měla možnost anebo čas jezdit do Pardubic, okamžitě bych na ně začala chodit taky. Je to poněkud cirkusácká průprava, ale fantastická. Nikdy bych neřekla, že i na pouhé posezení může být kruh tak pohodlný. Nemluvě o skvělé lektorce Báře, která nás pak druhou lekci aerial hoop učila i taneční choreografii právě za využití kruhů, s deseticentimetrovými podpatky na nohou - což, uznávám, už trochu zavání nějakým nemravným klubem, čemuž se všechny holky bráníme, ale vypadalo to senzačně.  

Aerial Hoop

Co se týče tyčí, jejich lekce jsou i přes to, že se na nich dřeme každý týden, něčím novým. Učíme se zcela rozmanité prvky, které v hodinách do osnov běžně nespadají. Stejně tak se učíme na pole doubly, tedy akrobacii na tyči ve dvou. To je někdy docela o hubu. Nejde jenom o to, mít sílu udržet sebe samu, ale udržet nějakou částí těla i druhou dívku. A to je vážně záhul, zvlášť když se za tyč držíte pouze loktem a druhou rukou se snažíte neupustit na hlavu tu druhou, která se za vás zaháknutá vznáší hlavou dolů několik čísel od země. 

Pole Double neb rozmazaná byť nutná ukázka jednoho z těch náročnějších prvků.

Další novinkou, kterou si jinde nezkusíme, je lekce acro yogy. Stejně jako u pole double je to především o důvěře v toho druhého, a možná ještě víc. Ty různě propletené pozice, kdy držíte tu druhou, jsou na první pohled naprosto bláznivé a v životě by mě u dobré půlky z nich nenapadlo, že je dokážeme. Taháte se za ruce, za nohy, tlačíte tu druhou pákou k sobě, zatímco se rozklepaná snažíte nepřepadnout na záda. Pokud jsme doposud měly nějakou energii v úschově, po tomhle jsme se houfně odebíraly na pokoj v lovu za banánem nebo sušenkou. 

Acro Yoga

U posledních dvou lekcí, dance a flexi, už to bylo poněkud odpočinkové. Lekci tance jsme měli s naší lektorkou Dášou rovnou dvakrát - pravděpodobně proto, že první hodinu jsme se z poloviny konsternovaně snažily necivět na její dokonalé pozadí, a druhou půlku se jen marně pokoušely napodobit její dokonalé taneční pohyby. V každém případě to však byla skvělá zábava, i přes nulovou energii a otlučené nohy. Co se týče hodiny flexi se Zuzkou, tu bych potřebovala snad každý týden. Nejde o to, že by nás nějak nuceně tlačila do provazů nebo placek. Naopak, dělá to naprosto uvolněně, s tím že do placky vám třeba pomáhá druhá dívka bodovou masáží zad. Perfektní nápad. Stejně jako její takzvaná židlová terapie, kdy provaz prostě děláte zaklesnutá mezi dvěmi židlemi a s každým výdechem se snažíte jít byť o kousíček níž. Já třeba udělala neuvěřitelně velký pokrok, o několik čísel níž. A to je u mne pomalu na oslavu, protože i když si to pokaždé říkám, tak se doma stejně nikdy nedokopu k protažení. A že bych to potřebovala jako sůl. 

A bylo z toho v podstatě čtvrté místo! :) 

Sobotní večer pak provází takzvaná battle. Zcela dobrovolně zde holky spolu či samy vystupují před všemi ostatními. Vzhledem k tomu, že drtivá většina holek dělají pole dance přeci jenom o několik měsíců déle než my, nemluvě o lektorkách, je těžké se pak přemluvit k vlastnímu vystoupení. Letos se tak třeba představilo mnohem méně holek, než kolik tomu bylo na loňském soustředění. Nicméně jde především o zábavu. Já třeba vystupovala společně s Ivetkou, se kterou chodím společně na kurzy už od začátku, a měly jsme připravený jenom začátek. I tak jsme ze sebe ale dokázaly po celém dni tvrdé dřiny vymáčknout maximum a byly jsme tak nakonec odměněny diplomem a výhrou v podobě krémů na modřiny atp. za symbolické čtvrté místo. I přes to, že jsme věděly, že všechny vystupující holky - rozuměj levelově vyšší - byly stokrát lepší než my, byly jsme za to uznání šťastné jako blechy.  

Soustředění v kostce. Tak tedy vypadá víkend makání a sebezlepšování s bandou skvělých holek, pod vedením ještě lepších lektorek. A už teď se těším na to příští, které bude na podzim tohoto roku. To už snad budu konečně pořádně umět i na videu zmíněný handspring, se kterým se na lekcích momentálně peru - jako na potvoru se mi totiž povedl úplně napoprvé, dokonce několikrát, ale od té doby už nic. Ale já to hecnu :)