První prázdninový měsíc je takřka za námi a vzhledem k tomu, že jsem byla v podstatě neustále zavřená v práci, jsem toho rozhodně nenačetla tolik, kolik bych si přála. I tak Vám ale mohu nabídnout 3 knihy, které stojí za to si přečíst. A ještě jednu, kterou už jsem četla tisíckrát, jako bonus.
Dnes to tedy bude o románu Žhářka od Stephena Kinga; o autobiografii Můj druhý život od Christiane F., ke které jsem musela připojit i její první knihu My děti ze stanice ZOO; a o knize Já o koze, on o voze... od Simony Monyové.
Žhářka (Stephen King)
Andy McGee se jako mladý student zúčastnil pokusu s novou syntetickou drogou P6. Tato látka u všech účastníků nějakým způsobem změnila jejich genetickou výbavu. Andymu se tak vyvinula schopnost mentální dominance. A právě na tomto pokusu potkal svoji budoucí ženu, která byla také pozměněna látkou P6. Zplodili spolu dceru. Jak se dalo předpokládat, děvčátko už od narození nebylo normální. Vykazovalo známky pyrokineze. Po sérii nešťastných událostí se musí Andy se svou osmiletou dcerou Charlie dát na útěk před agenty tajné vládní organizace s názvem Dílna. Ti se neštítí žádné špinavosti, včetně vraždy, aby malou Charlie dostali do svých laboratoří a mohli ji zkoumat. Malá Charlie je tak okolnostmi přinucena použít svou nebezpečnou sílu, kterou ještě zdaleka nedokáže plně kontrolovat.
Já Stephena Kinga zbožňuji. Mám od něj doma už víc jak 20 knih. Takže rozhodně nedokážu být zcela objektivní. Jeho knihy jsou perla vedle perly a nikdy mne ještě nezklamal. A není tomu jinak ani v případě Žhářky. Mám ráda tajemno, a číst si o děvčátku se schopností pyrokineze; jejíž matka měla částečnou schopnost telekineze a jejíž otec je schopen mentální dominance; pro mne byla malá droga. Ten příběh mne fascinoval. Už nejen proto, co všechno by byli lidé ochotni udělat pro dopadení takto vybaveného člověka - zní to skoro jako příběh jednoho z X-Menů. Ale také se dostat do mysli malého děvčátka, které svými ohníčky nechce ubližovat, ale slet událostí ji k tomu nutí čím dál víc. Za mě je to další skvost z geniality Kinga. A pokud jste měli rádi například jeho Carrie, ať už knižní či tu filmovou verzi, tato kniha Vás nemůže zklamat.
Originálně Firestarter
Rok vydání: 1980
Rok vydání: 1980
Počet stran: 368
žánr: sci-fi, horor
ISBN 978-80-7306-356-6
Můj druhý život; pokračování světového šokujícího bestselleru My děti ze stanice ZOO (Christiane F.)
My děti ze stanice ZOO je kniha sepsaná na základě zpovědi z magnetofonových pásek o životním příběhu jedné německé narkomanky Christiany F. Ta se ve svých 12 letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem. Po roce si poprvé zakusila heroin. Brzy se stala drogově závislou. Přes den chodila do školy, odpoledne se svými přáteli fetovala a klesla tak hluboko, že si nakonec musela peníze na heroin obstarávat prostitucí na stanici ZOO i se svým přítelem. Její matka téměř dva roky netušila o dvojím životě své náctileté dcery. Christiane vypráví poutavý příběh o osudech dětí narkomanů, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, oznamující jejich smrt; ale také o vlastní zkušenosti s heroinem, odvykáním a smrtí - o zkušenostech, o kterých by běžné náctileté děti neměli absolutně nic vědět.
Můj druhý život; pokračování světového šokujícího bestselleru My děti ze stanice ZOO (Christiane F.)
My děti ze stanice ZOO je kniha sepsaná na základě zpovědi z magnetofonových pásek o životním příběhu jedné německé narkomanky Christiany F. Ta se ve svých 12 letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem. Po roce si poprvé zakusila heroin. Brzy se stala drogově závislou. Přes den chodila do školy, odpoledne se svými přáteli fetovala a klesla tak hluboko, že si nakonec musela peníze na heroin obstarávat prostitucí na stanici ZOO i se svým přítelem. Její matka téměř dva roky netušila o dvojím životě své náctileté dcery. Christiane vypráví poutavý příběh o osudech dětí narkomanů, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, oznamující jejich smrt; ale také o vlastní zkušenosti s heroinem, odvykáním a smrtí - o zkušenostech, o kterých by běžné náctileté děti neměli absolutně nic vědět.
Originálně Wir Kinder vom Bahnhof ZOO
Rok vydání: 1978
Rok vydání: 1978
Počet stran: 262
žánr: autobiografie
ISBN 80-86508-69-2
Můj druhý život navazuje na její první zpověď ze stanice ZOO. Vydání knihy a nedlouho poté natočení stejnojmenného filmu udělaly z Christiane celebritu a změnily její život. Po pětatřiceti letech se Christiane nechává přesvědčit novinářkou Sonjou Vukovic, aby vyprávěla, co bylo po stanici ZOO. Procházíme tak v podstatě více jako 30 lety života dospělé Christiane - vypráví nejen o opětovaných pádech do drogové závislosti, ale také o pobytu ve vězení, setkání s legendami amerického rocku či evropské literatury, roky strávenými v Řecku či, podle ní, jejím největším životním darem - narozením jejího syna Philippa. Dozvíme se tak jaký je dnes život Christiane F. (dnes 54 let), která sama přiznává, že by nikoho nenapadlo, že by se mohla dožít takového věku po takových zkušenostech.
Originálně Christiane F. - Mein zweites Leben
Rok vydání: 2013
Počet stran: 296
žánr: autobiografie
ISBN 978-80-7411-077-1
Co se týče knihy My děti ze stanice ZOO, osobně bych se zasadila o její zařazení mezi povinnou četbu na školách právě v období začínající puberty. Ta kniha mne fascinuje. Jsem schopna ji zhltnout během jednoho dne jako malinu. Ten příběh je díky osobní zkušenosti Christiane tak poutavý, tak strašný a přitom leckdy dojemný, tak do očí bijící, že se od něj nelze odtrhnout. Všechny ty věci, drogy, prostituce, odvykání, smrt. Když se pak zamyslíte nad tím, kolik bylo té dívce let, a jaký život vedla a nepřišlo jí na tom absolutně nic divného.... Samotnou mne i při jejím opakovaném čtení, jakože už jsem ji četla nejméně desetkrát, leckdy mrazí a do předloktí mi vjede mravenčení hrůzou. Nemluvě o doplňujících fotografiích, zachycující tehdejší mládež, s injekcí zapíchnutou v ruce, na pokraji sil, leckdy již mrtvé, vyprávějící odstrašující příběh o závislosti na heroinu. Kdo tuto knihu nečetl, rozhodně by měl. Já ji doporučuji vždy a všude, když se přijde na téma knih, které by si každý měl přečíst. I ti z Vás, kteří jsou na to líní, protože byť ten film je relativně dobrý, tak není dostačující.
Logicky jsem byla velice zvědavá na to, jak Christiane po tomto bouřlivém mládí v životě pokračovala. A tak, když jsem na pultech knihkupectví viděla její druhou autobiografickou knihu, neváhala jsem ani vteřinu. Málem jsem se do ní zakousla hned, jak jsem přišla domů, ale měla jsem ještě rozečteného Kinga. Toto dílo však už nebylo tak děsu-plné, jako jeho předchůdce. Samotnou mne nijak neohromil fakt, že po letech byla Christiane znovu závislou. Co mne však překvapilo byl její život samotný - cestování, žití v Řecku, seznámení s celebritami, o kterých bych sama hrdě vyprávěla, kdybych s nimi strávila byť jenom vteřinu na jednom večírku. Pokud Vás příběh Christiane vzal a nedokázali jste po jeho přečtení myslet na nic jiného, než jaká to musela být hrůza a pro ni přitom denní chleba, její autobiografické pokračování určitě stojí za to. Byť není tak poutavé, nicméně sama jsem neodolala zvědavosti, jak tato žena dopadla. A schválně jestli si stejně jako já u prohlížení fotografií řeknete, jaká to byla krásná dívka, a přitom s tak tíživým osudem.
Já o koze, on o voze... (Simona Monyová)
Stručně řečeno - tato kniha je určena pro všechny, kteří mají za to, že muž a žena jsou naprosto odlišný živočišný druh.
Jedná se o kratičkou novelu, zachycující život jedné ženy. Nějak úplně nevím, co víc k tomu říct. Jsou to krátká povídání o životě s muži a o mužích obecně, hýřící vtipnými situacemi. U některých i hrozí, že si řeknete něco ve stylu Proboha, vždyť já to dělám taky! Knížku mi doporučila kamarádka, tak jsem neodolala. A musím uznat, že kolikrát jsem se u toho pousmála. Nicméně je to se svými 100 stránkami opravdu krátké, mám raději delší věci :)
Co se týče knihy My děti ze stanice ZOO, osobně bych se zasadila o její zařazení mezi povinnou četbu na školách právě v období začínající puberty. Ta kniha mne fascinuje. Jsem schopna ji zhltnout během jednoho dne jako malinu. Ten příběh je díky osobní zkušenosti Christiane tak poutavý, tak strašný a přitom leckdy dojemný, tak do očí bijící, že se od něj nelze odtrhnout. Všechny ty věci, drogy, prostituce, odvykání, smrt. Když se pak zamyslíte nad tím, kolik bylo té dívce let, a jaký život vedla a nepřišlo jí na tom absolutně nic divného.... Samotnou mne i při jejím opakovaném čtení, jakože už jsem ji četla nejméně desetkrát, leckdy mrazí a do předloktí mi vjede mravenčení hrůzou. Nemluvě o doplňujících fotografiích, zachycující tehdejší mládež, s injekcí zapíchnutou v ruce, na pokraji sil, leckdy již mrtvé, vyprávějící odstrašující příběh o závislosti na heroinu. Kdo tuto knihu nečetl, rozhodně by měl. Já ji doporučuji vždy a všude, když se přijde na téma knih, které by si každý měl přečíst. I ti z Vás, kteří jsou na to líní, protože byť ten film je relativně dobrý, tak není dostačující.
Logicky jsem byla velice zvědavá na to, jak Christiane po tomto bouřlivém mládí v životě pokračovala. A tak, když jsem na pultech knihkupectví viděla její druhou autobiografickou knihu, neváhala jsem ani vteřinu. Málem jsem se do ní zakousla hned, jak jsem přišla domů, ale měla jsem ještě rozečteného Kinga. Toto dílo však už nebylo tak děsu-plné, jako jeho předchůdce. Samotnou mne nijak neohromil fakt, že po letech byla Christiane znovu závislou. Co mne však překvapilo byl její život samotný - cestování, žití v Řecku, seznámení s celebritami, o kterých bych sama hrdě vyprávěla, kdybych s nimi strávila byť jenom vteřinu na jednom večírku. Pokud Vás příběh Christiane vzal a nedokázali jste po jeho přečtení myslet na nic jiného, než jaká to musela být hrůza a pro ni přitom denní chleba, její autobiografické pokračování určitě stojí za to. Byť není tak poutavé, nicméně sama jsem neodolala zvědavosti, jak tato žena dopadla. A schválně jestli si stejně jako já u prohlížení fotografií řeknete, jaká to byla krásná dívka, a přitom s tak tíživým osudem.
Já o koze, on o voze... (Simona Monyová)
Stručně řečeno - tato kniha je určena pro všechny, kteří mají za to, že muž a žena jsou naprosto odlišný živočišný druh.
Jedná se o kratičkou novelu, zachycující život jedné ženy. Nějak úplně nevím, co víc k tomu říct. Jsou to krátká povídání o životě s muži a o mužích obecně, hýřící vtipnými situacemi. U některých i hrozí, že si řeknete něco ve stylu Proboha, vždyť já to dělám taky! Knížku mi doporučila kamarádka, tak jsem neodolala. A musím uznat, že kolikrát jsem se u toho pousmála. Nicméně je to se svými 100 stránkami opravdu krátké, mám raději delší věci :)
Rok vydání: 2007
Počet stran: 112
žánr: literatura pro ženy, román
ISBN 978-80-87166-00-0
Taky to máte tak, že vaše databáze knih nejvíce naroste vždycky o prázdninách? Asi je to tím, že má člověk tak nějak víc času na čtení a zároveň i na brouzdání po internetu a zjišťování různých tipů. Já si pravidelně o prázdninách začnu psát blog, jen abych pak s nástupem do práce, dříve do školy, zjistila, že na něj nemám čas a upadla do podzimní deprese. :D
OdpovědětVymazat