Hrozně dlouho jsem si říkala, že bych se měla protahovat doma a to ideálně každý den alespoň deset minutek před spaním. Abych měla na tyči větší rozsah; abych třeba konečně udělala něco jako placku a ne jen pokus o vzpřímený sed s nataženýma nohama; abych se ohnula a skutečně se dotkla prsty země bez pokrčení kolen. Samozřejmě k tomu nikdy nedošlo, sklenička dobrého bílého vína byla vždy silnější. Přes svoji švagrovou jsem ještě v prosinci loňského roku objevila stránky 30ti denní výzva a našla tam jednu s názvem Pružná a pevná. To mne zaujalo. Když jsem se pak dočetla, že to je i vhodné pro pole dancerky, které se touží zlepšit ve flexibilitě, neváhala jsem ani vteřinu a po Novém roce se s radostí a, na mě překvapivě, pevnou vůlí pustila do práce.
Jaká je taková měsíční výzva? Jak se mi dařilo cvičit doma? Co všechno to zahrnuje? Jaké jsou mé skutečné výsledky, včetně pár fotografií před započetím a po ukončení? Pokud Vás zajímá alespoň jedna z těchto otázek nebo se sami chystáte na podobnou výzvu, pak jste na správné adrese! :)
Obecně
Cílem této výzvy je zpevnění těla, zvýšení ohebnosti a síly a procenta svaloviny. Ve svých instruktážních videích se zaměřuje nejen na základy všemožných cviků a strečinku, ale dále i na ten gymnastický strečink a zpevnění svalů těla.
Za absurdních 119 korun jsem na celý měsíc získala každodenní hecovací e-mail, který mne po prvních třech dnech začal dost štvát. Později jsem ho ani nepotřebovala, abych věděla, že musím cvičit a dokonce shledala, že mne to začalo bavit. Když pominu moře videí, které Vás provedou každým tréninkem a jednotliví instruktoři všechny pohyby skvěle vysvětlí a ukáží, jako milý bonus je k náhledu i doporučený jídelníček, výživové tipy či tréninkové rady. Navíc mi po zaplacení výzva zůstane odemčená navždy (nebo alespoň dokud budou webovky existovat) kdybych se k ní chtěla někdy vrátit nebo si osvěžit paměť jednotlivými videi.
Projekt 30ti denní výzva je tak za mne absolutní špička v domácím cvičení. Osobně jsem třeba nesnášela všechny ty pohrdavé pohledy, když jsem se nějakou osudovou náhodou ocitla ve fitku. Proboha, co tady ten špekounek dělá? Všichni se na mě koukali jako na blázna, později jako na ztracený případ, když jsem cvičila špatně jen proto, že jsem nevěděla jak je to správně. Takhle mi to každý den ve videích vždy někdo ukázal s lehkostí a vtipem jako obyčejnému člověku, což jsem na celé výzvě ocenila asi nejvíc. Lidský přístup je důležitý, pokud se od začátku cítíte jako idiot, tak jen těžko něco dokončíte.
Osobně
Abych to mohla přiblížit se všemi pocity, musela bych rozepsat asi všechny dny. Ale to by byl kilometrový článek, který by nikdo nedočetl do konce. Takže jsem rozepsala pouze prvních pět dní, které byly spíše pro přípravu těla na každodenní cvičení. Zbytek výzvy jsem sepsala podle jednotlivých druhů cvičení a samozřejmě i k nim něco málo prásknu :)
Osobně
Abych to mohla přiblížit se všemi pocity, musela bych rozepsat asi všechny dny. Ale to by byl kilometrový článek, který by nikdo nedočetl do konce. Takže jsem rozepsala pouze prvních pět dní, které byly spíše pro přípravu těla na každodenní cvičení. Zbytek výzvy jsem sepsala podle jednotlivých druhů cvičení a samozřejmě i k nim něco málo prásknu :)
Den 1.
Na první den jsem byla natěšená jako malá holka. Slibovala jsem si od výzvy hrozně moc, a tak jsem se těšila, že už po prvním týdnu uvidím první výsledky. První den mne však hrozně překvapil, sama doteď nevím jestli příjemně nebo nepříjemně. Výzva obsahovala celkem 5 videí (kardio, dynamický strečink, cvičení na bříško, protažení lýtek a zadečku a základní strečink s protažením špiček), časově skoro na hodinu. Dále v ní bylo představení všech lektorů; výuka správného dýchání, držení těla a základních cviků i s instruktážními videi; ideální verze jídelníčku (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře, druhá večeře, pitný režim); relaxační metody a spousta dalších informací. Bylo to tak strašně dlouhé, že jsem byla už po přečtení všeho vyčerpaná a cvičení mne přitom teprve čekalo! Na začátek jsem brala ohled na nějaké to rozcvičení, takže jsem ani nečekala, že mne hned první den bude někdo nutit do provazu a rozštěpu.
Den 2.-4.
Druhý den byl na cvičení ještě delší, přibližně hodinu a čtvrt. Tentokrát to bylo zaměřené především na paže, lýtka a záda. Hrozně se mi tenkrát nechtělo - měla jsem kvůli zkoušce dovolenou a právě proto jsem ranní cvičení zavrhla, jenže když jsem se o půl sedmé večer vrátila z nehtů, cvičení bylo to poslední co jsem chtěla dělat. Ale hecla jsem se! Další den, tedy třetí, byl opět kratší a stejný jako den první. Jedinou výjimkou bylo nejdelší cvičení, tentokrát zaměřené na hrudník. Už mi to bylo divné proč se ve výzvě pevná a pružná nějak zapomíná na to pořádné protahování. Haló, já chci konečně udělat ten provaz! Čtvrtého dne se mi dostalo vysvětlení a příjemné zprávy. Vysvětlením bylo, že se tělo v těchto prvních dnech připravuje na další makání, aby to pak nebyla taková pecka pro svaly. Tou příjemnou zprávou bylo volno, ze cvičení zůstal jenom základní strečink. A že mi to bylo oznámeno tak pěkně, až jsem to nakonec dodržela i s tou vanou!
Den 5.
Pátý den už měl být tedy pořádně o protahování. Mimo dvě zahřívací videa na rozcvičení tak obsahoval i přibližně dvacetiminutové video na strečink nohou. Už v půlce jsem pomalu brečela nad tím, jak je slečna Loukotová dokonale flexibilní, zatímco já mám problém i sedět s rovnýma nohama na zemi. Nožky jsem pěkně cítila i druhý den, hlavně ty svoje zkrácené šlachy, ale už jsem se těšila na to, jak budou vypadat následující dny!
A rozhodně stály za to. Abyste měli představu o tom, jak se to ve výzvě porůznu točilo, tak jsem připravila jen krátký seznam ohledně jednotlivých dnů a cviků. Všechny dny samozřejmě zahrnovaly i rozcvičku, dynamický strečink a protažení na závěr.
6. den: břicho, ramena a hýždě a boky
7. den: volno
8. den: záda a ramena
9. den: posilování nohou
10. den: bříško, paže a lýtka
11. den: pouze základní strečink
12. den: strečink zad, ramenou a nohou
13. den: hýždě, hrudník, ramena
14. den: volno
15. den: posilování a strečink na záda a ramena
16. den: posilování a strečink nohou
17. den: bříško, paže, lýtka
18. den: celotělový strečink
19. den: hýždě, ramena, hrudník
20. den: strečink na záda, ramena, nohy
21. den: volno
22. den: záda, nohy, břicho
23. den: celotělový strečink
24. den: hýždě, ramena, hrudník, břicho
25. den: základní strečink
26. den: strečink na záda, ramena, nohy
27. den: záda, nohy, paže, lýtka
28. den: volno
29. den: volno
30. den: záda a celotělový strečink
Celou třicetidenní výzvu jsem zvládla bez větších problémů. Párkrát jsem si u toho protahování pobrečela, asi to ve mě vždycky spustily ty zkrácené svaly nebo co. Prostě jsem jen seděla s nohama od sebe, po tvářích mi tekly slzy a já se horoucně snažila dosáhnout dál než včera. Na druhou stranu jsem se u toho kolikrát i zasmála. Samozřejmě především radostí pokaždé, když se mi povedlo dosáhnout někam dál. Jednou jsem se na tréninku v sedě konečně zvládla chytit rukou za špičku nohy (bokem, dopředu s tím mám pořád velké potíže) a nijak to nevnímala, prostě jsem jen dýchala. Najednou mi to došlo - Ty jo, ty se držíš za nohu!! - a začala jsem se tomu prostě smát. A taky jsem jednou po ránu, ještě před první kávou, v úvodníku přečetla, že moje kundička už je slibná. Koukala jsem na monitor jako blázen, než mi došlo, že jsem si to jen špatně přečetla, že to moje kondička už je slibná...
Přibližně v polovině výzvy jsem se rozhodla zaměřit se spíše na pružnost, než na pevnost, a tak jsem cílila hlavně na videa s protahováním. Pevná jsem si přišla dost a víc zpevnit bych potřebovala naopak v druhé vlně, až se mi povede shodit nějaký ty polštáře z bříška. Navíc jsem přišla na to, že doma na to nemáme zrovna nejlépe stavěné židle, a že lahve balené vody taky jednou nebyly, abych s nimi mohla cvičit. Každopádně, díky tomu, že mi všechna videa zůstávají, tak se k výzvě určitě vrátím později. Minimálně než si přesně zajedu všechny strečinkový videa, která hodlám uplatňovat i nadále.
Jediné, co mě trochu hlodá, je ten pokrok. Když jsem to nakonec viděla na těch všech fotkách, tak jsem musela uznat, že tam nějaký je. Ale je hrozně maličký. Nebo alespoň ho tak vidím já. Byť jsem je teda fotila ještě ve stavu relativně nemocném... Štve mě provaz, štve mě předklon, štve mě všechno. Kdyby s výzvou začínal někdo, kdo byl na začátku flexibilnější než já, tak ty výsledky budou určitě mnohem lépe viditelné. Nicméně musím uznat, že jsem se pohnula k lepšímu. A když vydržím cvičit dál, tak určitě jednoho dne to bude vypadat alespoň natolik slušně, abych se nemusela stydět to zveřejnit, ne jako teď.
Pro upřesnění dodávám, že bílá je před a černá je po
Byla jsem překvapená, jak jsem si na výzvu hrozně rychle zvykla. Brzy jsem nepotřebovala ani každodenní e-mail s připomenutím, naopak jsem ráno vstávala natěšená a hned se hnala k počítači podívat se co ten den budu cvičit. Sice jsem jednou musela vynechat tři dny, protože už jsem absolutně nic nestíhala ani do práce, ani ke zkouškám, ani v domácnosti. Za to jsem si pak odpustila 21. den volna. Stejně tak jsem poté 25. dne onemocněla a na tři dny mě nekontrolovatelně sklátila chřipka. Nevzdala jsem to a i když se s plným nosem necvičí nejlépe, zazdila jsem 28. a 29. den volna, abych mohla výzvu co nejlépe v kuse dojet. Navrch jsem si přidala obrovský strečink v neděli (jako by 31. den), který zahrnoval nejen ten celotělový, ale i ten na záda a na nohy.
Projekt 30ti denní výzvy jsem tak zhodnotila jako něco skvělého. Kupodivu mne to bavilo mnohem víc, než mé dřívější aplikace v mobilu od Runtasticu (zde). Sice mi kolikrát šli ty lidi už na nervy, zvlášť když se videa s určitou periodicitou opakují, a Vy si tak několikrát vyslechnete tu samou průpovídku, ty samé rady a vtipy; ale s tím se hold musí počítat. Hlavně že to cvičení k něčemu bylo a co je nejdůležitější, že jsem výzvu dokázala dojet až do konce!! Jsem na sebe pyšná, protože to je v podstatě poprvé, co jsem si takovou věc zavdala a po týdnu po dvou ji nevzdala. Jsem dobrá!! :)
Chtěla bych tak poděkovat realizátorům projektu 30ti denní výzva za měsíc každodenní dřiny a za to, že mi konečně ukázali, jaké to je mít zajetou cvičební rutinu. Doufám, že můžu říct, že jsem si na to zvykla natolik, abych v tom pokračovala - a nejen jen v protahování, ale abych k tomu mohla přidat i běhání. Byl to ten správný nakopávač, který jsem potřebovala, a už teď se mlsně rozhlížím po další možné výzvě, kterou bych načala :)
Žádné komentáře:
Okomentovat