Je to krása mít zase jednou čas si lehnout do postele a číst. Nebo si vzít knížku do kavárny - což jsem vždycky zbožňovala, nicméně ne vždycky se podaří mít hodinu volného času na hledání vhodné kavárny, popřípadě samotné sezení v ní. Každopádně i za červenec jsem toho stihla relativně dost, vzhledem k tomu, že jsem se stěhovala a v práci se dočkala povýšení.
Mohu Vám tak tentokrát představit Šťastní lidé čtou a pijou kávu od Agnes Marin-Lugand a Nebýt sám od Magdy Váňové - tentokrát vzhledem ke stěhování bohužel bez ilustračního obrázku knižních publikací.
Šťastní lidé čtou a pijou kávu (Agnes Martin-Lugand)
Dá se zlomené srdce opravdu vyléčit? Mladá Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijí kávu a proto tak nazve i svoji kavárnu v Paříži. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i dcera, Diane rázem ztratí veškerý smysl svého života. Naprosto se ta uzavře před světem a přestane se starat nejen o sebe, ale i o svoji literární kavárnu. Jednoho dne se rozhodne odjet do Irska, které vždy toužil navštívit její zesnulý manžel, kde hodlá dát svůj život opět do pořádku. A právě tam potká Edwarda, fotografa, kolem nějž se dějí záhadné věci. Jak moc to změní její život?
Na tuhle knížku jsem byla hrozně natěšená. Lákal mě totiž její název, který je tak trochu i mojí životní filozofií. Ke všemu pochází autorka knížky z francouzského městečka Saint Malo, kde jsem několikrát byla a naprosto mi učarovalo. Nedokážu tak ani popsat to zklamání, když jsem knihu poprvé otevřela. Nechci tím samozřejmě říct, že ta kniha je odpad. Jenom mne prostě nezaujala tím, jak byla napsaná. Zvláštní popisy situací a pak naprosto hloupé dlouhé monology, které jsou navíc totálně debilně napsané... Naprosto mi to nesedlo. Knížku jsem dočetla s největším sebezapřením jenom proto, že mi bylo líto, ji odložit.
originálně Les gens heureux lisent et boivent du café
žánr: světová literatura, romány
Rok vydání: 2016
Počet stran: 224
ISBN: 978-80-267-0576-5
ISBN: 978-80-267-0576-5
Nebýt sám (Magda Váňová)
Malému Konrádovi při nešťastné autohavárii zahynuli rodiče a on tak ztratil svůj vysněný dětský ráj Hokuteple, o kterém mu maminka před spaním vyprávěla. Malý Konrád se tak přesunul z Prahy na venkov, kde ho vychovával jeho bezradný strýc a zatrpklá teta. Čím byl starší, tím víc mu docházelo, že oni dva mu správný pocit rodiny nikdy nenahradí. Za život potkal tři osudové ženy - stejně stará kamarádka ze sousedství Dora, se kterou byl svázaný od malička pevným a nejen přátelským poutem; o pět let starší zdravotní sestřička Ema, která mu léta dělala zkušenou milenku; a nakonec o několik let mladší Olivie, sestra Konrádova nejlepšího kamaráda z fakulty, do níž se bezhlavě zamiloval. Ve všech případech ho svazovala podivná nesmělost a nerozhodnost, jako by se chtěl znovu schovat v maminčině Hokutepli. To však není možné, ale přiblížit se ráji, který v dětství ztratil, pro Konráda znamená nebýt sám.
Absolutně fantastický počin od Magdy Váňové. Asi jí trochu protěžuji, je to moje nejoblíbenější česká autorka; ale tahle knížka je vážně skvost. Příběh mne časem absolutně pohltil a nedokázal mne pustit, kolikrát jsem po odložení knížky ještě několik minut nad příběhem a Konrádovým osudem přemýšlela. Konec příběhu jsem nakonec obrečela zvláštním pocitem štěstí a zmocnila se mne ještě zvláštnější melancholie. Tato kniha mi hodně dala, především tedy hodně podnětů k zamyšlení se nad osudem a životem jako takovým. Váňová má navíc naprosto specifický styl psaní, který je skvostem mezi spisovateli a zkrátka Vás tím donutí přišpendlit se k příběhu. Rozhodně doporučuji všem! :)
Malému Konrádovi při nešťastné autohavárii zahynuli rodiče a on tak ztratil svůj vysněný dětský ráj Hokuteple, o kterém mu maminka před spaním vyprávěla. Malý Konrád se tak přesunul z Prahy na venkov, kde ho vychovával jeho bezradný strýc a zatrpklá teta. Čím byl starší, tím víc mu docházelo, že oni dva mu správný pocit rodiny nikdy nenahradí. Za život potkal tři osudové ženy - stejně stará kamarádka ze sousedství Dora, se kterou byl svázaný od malička pevným a nejen přátelským poutem; o pět let starší zdravotní sestřička Ema, která mu léta dělala zkušenou milenku; a nakonec o několik let mladší Olivie, sestra Konrádova nejlepšího kamaráda z fakulty, do níž se bezhlavě zamiloval. Ve všech případech ho svazovala podivná nesmělost a nerozhodnost, jako by se chtěl znovu schovat v maminčině Hokutepli. To však není možné, ale přiblížit se ráji, který v dětství ztratil, pro Konráda znamená nebýt sám.
Absolutně fantastický počin od Magdy Váňové. Asi jí trochu protěžuji, je to moje nejoblíbenější česká autorka; ale tahle knížka je vážně skvost. Příběh mne časem absolutně pohltil a nedokázal mne pustit, kolikrát jsem po odložení knížky ještě několik minut nad příběhem a Konrádovým osudem přemýšlela. Konec příběhu jsem nakonec obrečela zvláštním pocitem štěstí a zmocnila se mne ještě zvláštnější melancholie. Tato kniha mi hodně dala, především tedy hodně podnětů k zamyšlení se nad osudem a životem jako takovým. Váňová má navíc naprosto specifický styl psaní, který je skvostem mezi spisovateli a zkrátka Vás tím donutí přišpendlit se k příběhu. Rozhodně doporučuji všem! :)
žánr: česká literatura, romány
Rok vydání: 2016
Počet stran: 352
ISBN: 978-80-7244-399-4
ISBN: 978-80-7244-399-4
Žádné komentáře:
Okomentovat