Jak jsme se zúčastnili hospodského kvízu

Hospodské kvízy se konají už pár let. A i přes to, že jsem xkrát říkala, že už se musím vážně taky účastnit, nikdy se mi to nepovedlo. Až nedávno jsme šli v rámci tří týdnů hned třikrát do tří různých hospod. Celkem osm lidí přetékajících znalostmi a vědomosti, naše ambice rozhodně nebyly nízké. No, jak už to tak bývá, nevyhráli jsme. Dvakrát jsme ale stáli na bedně! A rozhodně jsme se fantasticky bavili.

Javorové bábovičky se skořicí a jablky

Loni na jaře se mi pod ruce dostal zajímavý recept na javorovou bábovku. Uložila jsem si ho tak poctivě, že jsem ho našla až letos. Jelikož jsem umírala touhou je vyzkoušet a především měla stále pořádnou zásobu jablek v lednici, plán na nedělní odpoledne byl jasný. Vůně skořice a jablíček se mi krásně linula bytem a já se nemohla dočkat, až je ochutnám. Byly fantastické. Dokonce tak fantastické, že mi za ně kolegové v práci málem zřídili pekařství! 

Knižní únor 2018

Člověk se ani nenaděje a najednou je březen. Čas hrozně letí, když si vezmeme že dobrou třetinu života strávíme v zaměstnání. My ženy strávíme další třetinu úklidem, vařením a nakupováním... Já si ale únorový čas krásně zpříjemnila dvěma parádními knížkami. Ani od jedné jsem se ve finále nechtěla odtrhnout :) 

Tento měsíc Vám tak mohu představit další z blogerských počinů nazvaný Kecy, kecy, kecičky Karin Babinské, manželky Richarda Krajča; a román Tommyknockeři od mistra hororů Stephena Kinga. 

Moje první operace aneb Hrdinství zdar!

Protože já musím mít všechno špatné, co projde kolem a všimne si mě to; tak jsem bohužel skončila jednoho krásného dne na oddělení chirurgie v hradecké Fakultní  nemocnici. Na operaci se žlučníkem. Kterou běžně podstupují lidé od určitého věku výš, do kterého já mám ještě daleko. Proč ne. A nebyla bych to já, abych ze svého fantastického pobytu nic nenapsala – už jenom proto, že jsem nudou umírala!

Pozn.: I když se to zdá neuvěřitelné, všechny následující události se mi skutečně přihodily. Možná v jen trošku mírnější podobě :) 

Jablečný koláč s drobenkou z ovesných vloček

Díky tomu, že moje fantastická teta mne neustále zásobí jablky z vlastní zahrádky, tak jsem se konečně po letech snažila najít i jiný recept, než jablečný štrúdl. A protože jsem se zrovna dívala na Prcičky.... no, řekněme, že jablečný koláč byla jasná volba. A byl fakt moc dobrej! :) 

Knižní leden 2018

Leden byl celkem hektický měsíc. Jeden by řekl, že času bude po vánočním shonu habaděj, ale ono to tak úplně nebylo. Začátek roku v práci byl šílený, znovu nastartovat to správné tempo se zprvu zdálo skoro nemožné. Pak přišly zimní bankovní hry, prezidentské volby, nějaká ta návštěva a klasické úterky nás hokejových ženušek... člověk rázem ztrácí možnost si v klidu číst a chce jenom spát. 

Takže za celý leden jsem stihla jednu jedinou knihu - Specialistka od Stephenie Meyer. Ale, stejně jako minulý měsíc, Vám můžu představit ještě jeden knižní klenot, který jsem dostala od své báječné kamarádky - Čurbes: rukověť omylů a (ne)šťastných náhod od Keri Smith. 

Tři roky u tyče aneb Stále si visím hlavou dolů s kovem mezi půlkami

S láskou vzpomínám na tu souhru náhod, která mne k tomuto krásnému sportu dovedla. Paradoxně za to mohl rozchod mé tehdejší kamarádky a moje touha ji pobavit svojí nemotorností. Kdyby mi tehdy řekla, že tomu sportu absolutně propadnu natolik, abych byla schopná přestát a přetrpět všechny ty modřiny, bolest a silová vypětí hned dvakrát týdně; asi bych se jí vysmála. No a podívejte se, tady sedím. O tři roky později, s rameny blížícími se velikosti Rambova syna, se stále většími touhami a ambicemi a především s neutichající vášní učit se a zdokonalovat ty mnohdy šílené prvky. Ať to stojí co to stojí. 

Říkali, že na tyči se budu cítit jako bohyně. Měli pravdu. Děkuji ti, Intimate pole dance studio!