Nový rok už tak nějak sám o sobě v nejednom z nás vzbuzuje potřebu začít nanovo, něco dokázat, zvládnout to, co jsme vždycky chtěli. Já osobně na novoroční předsevzetí nikdy moc nevěřila, nemám tak silnou vůli, abych je všechny zvládla. Nicméně to neznamená, že si jich pár nemůžu každý rok nařídit. A jako každý rok, tentokrát se fakt budu snažit dodržet alespoň dvě!
čtvrtek 31. prosince 2015
pátek 25. prosince 2015
Vánoční nadílka II. - Raduju se
Letošní Štědrý den jsem si krásně rozdělila na tři části. Nejprve dopolední Vánoce u přítele, poté posezení s rodiči a jejich přáteli v kavárně (odkud jsem je musela odvézt a strpět si tak to nepřeberné množství připitých fórků, kterým jsem jako jediná střízlivá moc nerozuměla) a večer pak Vánoce v kruhu rodinném, později i s bráchou a jeho rodinou. Nebyly tak bohaté, jak bývá zvykem, ale o to přeci o Vánocích nejde :)
středa 23. prosince 2015
Vánoční nadílka I. - Rozdávám radost
Jako dítě jsem Vánoce milovala z jednoho prostého důvodu. Kvůli Ježíškovi. Když jsem pak vyrostla do dospělosti, začala jsem Vánoce milovat z úplně druhého konce. Kvůli dárkům, které rozdám. Jako každý rok jich nakoupím přibližně 15, což je pro moji kreditní kartu docela bolestivá záležitost... ale ta radost z nich je pak vždycky velikou odměnou :)
úterý 15. prosince 2015
Beseda s Dominikem Landsmanem aka Moderním fotrem
Pokaždé, když čtu v novinách kulturní rubriku, narazím na nějakou tu výstavu, besedu, posezení, autorské čtení a další kulturní zážitky.... a pak tam ve finále nikdy nejdu. Načež sama sebe haním, jaký jsem to kulturní zabedněnec a že se pak nemám ve společnosti čím blýsknout. Úplně nevím, zda jde možné prohlásit Deníček moderního fotra za kvalitní literární dílo, potažmo hodnotný kulturní zážitek. V absolutně literárním pojetí, samozřejmě, že se nad tím bavíme celá široká rodina a známí je myslím jasné. Beseda s Dominikem Landsmanem prostě stála za to!
sobota 5. prosince 2015
Demo verze společného bydlení
Máme s přítelem velice harmonický vztah plný italské vášně, a proto spolu raději nebydlíme. Kecám, rádi bychom, ale nějak to nevychází... A tak, když rodiče odletěli na 3 týdny do Austrálie, vyzkoušeli jsme si zda se ve společné domácnosti navzájem nesežereme. Jak to dopadlo?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)