Knižní únor 2017

Vzhledem k tomu, že státnice se mi blíží a dokonce mám díky tomu za sebou i první zkoušku, na čtení klasických knížek není moc času. Pravděpodobně Vás nebude zajímat obsah skript na sociopsychologii nebo obsahová stránky knihy Podnikové informační systémy (neskutečně zajímavé čtení, fakt že jo). 

I tak jsem byla schopna sem tam fungovat a zvládat odreagování i jinak, než tupým civěním na televizi z náruče svého drahého. Za únor Vám tak přináším Malý pražský erotikon od Patrika Harla a menší srandu nazvanou Odvrácená strana matky od Moniky Valentové.

Netradiční partnerská výměna aneb Když já na crossfit, tak ty na pole dance!

Ano, čtete správně. Já, která odjakživa brala crossfitery jako ty největší pozérský idioty na planetě. Předem se omlouvám... Můj přítel se jedním stal nějaký čas zpětně, a od té doby o tom nezavřel hubu. Jinak to napsat nejde. Neustále jsem jenom poslouchala, že tohle je sport všech sportů, a že nějakej můj pole dance tomu nesahá ani po kotníky. Po několikaměsíčním vymývání mozku mi jednou u večeře po jeho "Zítra tam je volné místo, tak tě přihlásím taky" přetekly nervy a štěkla jsem, že teda půjdu, když už mi s tím pak konečně dá pokoj. A tak jsem jednou v neděli šla. Přežila jsem to s tím, že jsem měla celé pondělí obtíže se hýbat, a to jsem měla večer ještě vlastní trénink. A tak on šel za trest o týden a půl zase na můj trénink. 

30ti denní výzva Pružná a pevná

Hrozně dlouho jsem si říkala, že bych se měla protahovat doma a to ideálně každý den alespoň deset minutek před spaním. Abych měla na tyči větší rozsah; abych třeba konečně udělala něco jako placku a ne jen pokus o vzpřímený sed s nataženýma nohama; abych se ohnula a skutečně se dotkla prsty země bez pokrčení kolen. Samozřejmě k tomu nikdy nedošlo, sklenička dobrého bílého vína byla vždy silnější. Přes svoji švagrovou jsem ještě v prosinci loňského roku objevila stránky 30ti denní výzva a našla tam jednu s názvem Pružná a pevná. To mne zaujalo. Když jsem se pak dočetla, že to je i vhodné pro pole dancerky, které se touží zlepšit ve flexibilitě, neváhala jsem ani vteřinu a po Novém roce se s radostí a, na mě překvapivě, pevnou vůlí pustila do práce.

Jaká je taková měsíční výzva? Jak se mi dařilo cvičit doma? Co všechno to zahrnuje? Jaké jsou mé skutečné výsledky, včetně pár fotografií před započetím a po ukončení? Pokud Vás zajímá alespoň jedna z těchto otázek nebo se sami chystáte na podobnou výzvu, pak jste na správné adrese! :) 

Knižní leden 2017

Po vynechaném prosinci kvůli šíleným nestíhačkám se v novém roce opět hlásím s první dávkou čtiva. Vánoce mě bohatě předzásobily na dlouhou dobu, a když pominu knížky k diplomové práci, tak tady mám hodně co nabídnout a na co nalákat. 

Tento měsíc Vám přináším Deníček moderního páru od Dominika Landsmana, Bazar zlých snů od Stephena Kinga a Mango, láska a kari od Valijah Klásové. 

Jak jsem se nechala tetovat

Už od nějakých 15 let jsem toužila po své osobní malé revoltě proti rodičům. Vysnila jsem si tetování kočičky. Maminka mi ji nikdy nechtěla dovolit, tak hold když nemůžu mít živou, že budu mít alespoň tu vytetovanou. Jelikož mi tehdy ale každý říkal, že to příšerně bolí a že se to dělá jehlou; v rámci rebelie jsem se spokojila s piercingem pupíku, který mi ke všemu mamka schválila a dokonce i zaplatila. To jsem teda byla rebel... 

Dnes už mi není náct a odkládala jsem to hrozně dlouho. Jednoho dne tak slovo dalo slovo - ta nejrychlejší domluva mého života - a za 24 hodin jsem měla kérku. Svoji první. A podle toho, jaká jsem cíťa, tak možná i tu poslední! 

Dva roky u tyče aneb Jak se pole dance stal závislostí

Už dva roky žiji tímto fantastickým sportem. Sice to s sebou nese mnoho strastí - všudypřítomné modřiny, unavené svaly, pocitově vykloubené končetiny a kolikrát i pořádná dávka frustrace, a to nemusím zmiňovat konstantní vyvracení faktu, že pole dance není striptýz... Nese to však mnohem více radosti, pro kterou dýchám dvakrát týdně. Každý nový prvek je sice nejprve dosti unbelieveable, když se však zvládne, je to okamžitý důvod k euforii. Každý starý prvek, který je najednou lepší a vypadá efektivněji je důvod k okamžitému vyplavení adrenalinu a následně ke zcela nutnému vyfocení. Hecuji sama sebe každou lekci o to být lepší a snažit se to zvládnout, když to zvládnou i ostatní, když si tím prošly i naše lektorky, když takto začínaly i mistryně světa. 

Dva roky u tyče. Dva roky ve fantastickém kolektivu Intimate pole dance studia. Dva roky soustředění. Dva roky modřin. Dva roky pokroku. Jaké to je, ptáte se? 

Russian Layback

2016 - takový rekonstrukční rok

Rok 2016 byl hodně zvláštní. Vystřídaly se v něm okamžiky absolutního štěstí, ale i totálních depresí a krizí, ať už těch osobních, pracovních nebo vztahových. Celý rok jsem si slibovala, co všechno neudělám jinak, až mě jedna velká událost dovedla k přesvědčení, že všechny tyto dobré velké věci se mají udát až roku 2017. 

Tak jestli jste zvědaví, jaký byl můj rok 2016, nebo se jenom chcete podívat úplně na konec, co pro Vás v následujících týdnech a měsících chystám (a že toho mám připraveného dost), včetně omluvy za chybějící knižní prosinec; přeji hezké čtení :)

Novoroční ohňostroj Hradec Králové